Legionář Pultr Josef - rota Nazdar

Účetní Josef Pultr šel dobrovolně do války, s dalšími legionáři padl v boji u Arrasu

Českoslovenští legionáři. Lidé, o kterých mladá generace ani neví, že existovali. Je to pro ně vzdálená historie. Hradecký deník nechce, aby se na tyto statečné muže zapomnělo.
Proto ve spolupráci s historiky Státního okresního archivu v Hradci Králové připravil nový seriál. Ten přibližuje osudy některých legionářů, kteří pocházeli z Hradecka, nebo se jejich životní dráha s tímto regionem významně protnula.
Jedním z takových mužů je i Josef Pultr, rodák z Černožic. Jako účetní se vydal poznat svět a vydělat si na živobytí do Francie. Zde ho však zastihla první světová válka. Josef Pultr, velký vlastenec, neváhal a připojil se k formujícím se československým legiím. Vypracoval se na post poddůstojníka. Ačkoliv nemusel, následoval další československé vojáky do první linie bitvy nedaleko města Arras. Toto rozhodnutí se mu stalo osudným, stal se jednou z obětí této krvavé řeže.

Z Černožic se účetní přesídlil do Paříže
Josef Pultr se narodil 16. listopadu 1886 v Černožicích manželům Janovi a Františce. Otec pracoval jako zahradník. Rodina se v zimních měsících, kdy byl nedostatek práce, musela často uskromnit. Přes nelehké životní podmínky ho rodiče i jeho mladšího bratra všemožně podporovali na studiích.
Díky kvalitním studijním výsledkům se Josef Pultr stal účetním. Touha po dobrém zaměstnání ho nejdříve zavedla na Mladoboleslavsko, avšak nemožnost najít stálé lukrativní místo mladého Josefa posléze přiměla k rozhodnutí vycestovat do Francie. Josef Pultr se usadil v Paříži, kde kvůli neznalosti francouzštiny nejdříve vykonával spíše podřadné práce. V jazyce se však snažil natolik zdokonalit, aby mohl získat místo ve své profesi.

Členové Sokola vstupují do legie
Přes tíživé existenční starosti Josef Pultr na svoji vlast nikdy nezapomněl. Se svými krajany se aktivně stýkal na půdě pařížského Sokola, kde se účastnil pravidelných cvičení a později se stal sokolským náčelníkem. Pod jeho vedením tak probíhala cvičení, při nichž se snažil svým mladším kolegům vštípit sokolské ideály. Po vypuknutí I. světové války začal ihned shánět informace, jak by mohl pomoci své vlasti.
Po proniknutí zpráv o formování československé jednotky v rámci francouzské cizinecké legie se do ní co nejrychleji dobrovolně přihlásil. K tomu intenzivně vyzýval i ostatní sokolské bratry. Čtyřiadvacátého srpna 1914 přijel Josef Pultr se svými druhy do města Bayonne, kde se československá jednotka formovala.

Čechoslováci posláni do první frontové linie
Díky již velmi dobré znalosti francouzštiny a své autoritě u mužstva se Josef Pultr stal sekretářem přiděleného velícího francouzského kapitána. Následně se spolupodílel také na vojenském výcviku legionářů. K utužení kondice mužstva mimo jiné zavedl pravidelná sokolská cvičení. Po absolvování výcviku byli příslušníci československé roty zvané dle sokolského pozdravu Nazdar již v říjnu 1914 dislokováni na frontě u Remeše. Na jaře 1915 v rámci plánované ofenzivy se přesunuli k Arrasu.

Když 9. května začal francouzský útok proti německým jednotkám, vojenské velení rozhodlo o nasazení československých legionářů do první linie. Legionáři přes houževnatý odpor německých obránců heroicky útočili a dosáhli vytyčených nepřátelských pozic. Avšak na úkor značných ztát na životech. Josef Pultr jako zásobovací poddůstojník mohl v týlu zajišťovat organizační záležitosti. On se však dobrovolně přihlásil do první linie ke svým druhům. Při zjišťování ztrát po skončení bitvy vyšlo najevo, že mezi padlými Čechoslováky je i tělo Josefa Pultra.
Josef Pultr patřil k mnoha statečným legionářům, kteří za svoji milovanou vlast a sokolské ideály položili život. Obec Černožice na svého statečného rodáka nezapomněla. Po skončení války zde byla díky iniciativě zejména místních Sokolů odhalena pamětní deska, věnovaná nejen Josefu Pultrovi, ale i ostatním padlým legionářům.

Čest jeho památce !!!
Text: R. Pokorný, J. Pavlík, okresní archiv
Redakční úprava: Martin Brabec