Sokol

Prvním starostou se stal Celestýn Jirásek, majitel obchodu kupeckého na náměstí čp. 3, prvním náčelníkem MUDr. Antonín Novák, lékař v Nádražní ulici čp. 197. Dne 20. srpna 1871 byla slavnostně otevřena „tělocvična“ pod širým nebem u Habrů. Cvičilo se pouze v létě dvakrát týdně.

Prvotní zájem o cvičení postupně opadal a proto byl spolek přeměněn na Sokolsko-hasičskou jednotu. V ní však převažovaly zájmy hasičské. Dne 9. června r. 1885 byl zřízen při hasičské jednotě tělocvičný odbor „Sokol“, který přistoupil k sokolské župě v České Skalici. V květnu r. 1887 se utvořil z tohoto odboru samostatný spolek „Sokolská jednota Tyrš“ o 29. členech, v jehož  čele stál lékárník br. Josef Balík.

Přední i zadní strana dopisnice (rok 1891). Náčelník hronovského Sokola F. Michálek domlouvá sokolský pochod se starostou náchodského Sokola A. Burešem.

 

Roku 1893 byla jednota „Tyrš“ rozpuštěna kvůli projevu svého starosty proti jazykovým nařízením. Dne 16. srpna 1893 se konala ustavující schůze nové jednoty, která přijala název „Tělocvičná jednota Sokol“. Starostou byl opět zvolen br. Balík. Od roku 1870 se cvičilo u Vlachů v Jiráskově ulici (dům čp. 150), u Habrů na náměstí, „U nazdarů“ (dům pana Felkla, povozníka v Knahlově ulici), v Radnici, v hotelu Slavie, v hotelu U mostu, v hostinci U jelena (penzion Prajzko) a pak v chlapecké škole. Dne 8. srpna 1897 se konal v Hronově župní slet v zahradě fy B. Spiegler.

Roku 1914 vypukla světová válka, po níž nastal pokles členské základny z původních 304 členů na 243 členů.

 

V lednu 1919 prodalo obecní zastupitelstvo sokolské jednotě za 5000 Kč pozemek pod Příčnicí, který byl upraven na Sokolské sady (od roku 1932 Tyršovy sady). Dne 20. dubna 1919 byla v sadech zasazena lípa Svobody a 29. června 1921 tu členové Sokola odhalili pamětní desku padlým bratřím. Slet sokolské župy Podkrkonošské-Jiráskovy, spojený s holdem Mistru Aloisu Jiráskovi, se konal v Hronově 22. června 1924.

Odhalení pamětní desky padlým bratřím.

 

Myšlenka postavit si vlastní sokolovnu vznikla v roce 1929. Mezi členy jednoty a příznivci se konaly dobrovolné sbírky. Moderní budovu vyprojektoval arch. František Průša z Volyně, stavební práce v nákladu 356.000 Kč byly zadány arch. Jaroslavu Šlamborovi z Hronova.

V neděli 9. září 1934 uspořádal místní sokolský spolek slavnostní svážení materiálu, k němuž vyzval širokou veřejnost. Proud povozů , nákladních aut i soukromých vozíků vyjel z Martincovi cihelny ve Velkém Poříčí a projel celým Hronovem až na náměstí. Odtud pokračoval Palackého ulicí na Příčnici a na staveniště. Po složení stavebního materiálu následoval koncert dechové hudby řízené kapelníkem Hugo Posseltem. Večerní program pokračoval za umělého osvětlení na cvičišti vystoupením sokolských skupin a byl zakončen ohňostrojem.

Aby práce na stavbě sokolovny zdárně pokračovaly, stanovila valná hromada pro členy Sokola pracovní povinnost 10 hodin v roce 1933, 20 hodin v roce 1934 a 20 hodin v roce 1935. Kdo nemohl pracovat, zaplatil za každou hodinu 2 Kč. Od 1. září 1934 do konce roku 1935 byl povinen každý člen odvést 2 Kč týdně na zařízení tělocvičny. Nejchudším se tato povinnost promíjela.

V neděli 18. srpna 1935 byla nová sokolovna slavnostně otevřena. Ještě téhož dne dopoledne se hronovští sokolové rozloučili se starou školní tělocvičnou. V hlavním programu v Sokolských sadech promluvil náměstek  starosty Č.O.S. br. J. Truhlář a vystoupil místní Zpěvácký spolek Dalibor.

Hronovskému Sokolu se tak splnila dávná tužba – mít vlastní sokolovnu.

 

zdroj textu: www stránky Sokola Hronov